1 2 3 4 5

Rybník Stolařka

místními zvaný Kačeňák, je spolu s Písečným rybníkem u Milotic jediná větší vodní plocha v celé ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Každoročně podle oblastního rybníkářského kalendáře její výlov v první dekádě listopadu předchází poslednímu velkému výlovu v našem regionu. Tím je samozřejmě výlov Jarohněvického rybníka u Dubňan.

Stolářka je napájena vodou nepříliš bohatým potokem Syrovínka, který ji obloukem obtéká z východní strany, aby se potom v napřímeném a upraveném korytě po třech kilometrech spojil s řekou Moravou.  Dvoudenní výlov má začít až ve středu, ale už nyní je rybník spuštěný na velice nízkou vodu.  Obnažená bahna, ale příliš mnoho potravy nenabízejí, rybník má v podstatě písčité dno, a tak slouží jenom jako místo odpočinku pro husy a volavky.

Přesto je tu dnes živo. Kromě několika kormoránů velkých a potápek roháčů, jsou to především volavky bílé (67 ex.) a volavky popelavé (11 ex.) spolu s hejnem hus velkých (190 ex.) s příměsí několika hus běločelých, které udávají atmosféru celého odpoledne.

V roztáhlém hejnu více než pětiset březňaček potěší napřed třicítka čírek obecných a poté co se prozradili typickým pískáním i sedm hvízdáků eurasijských. Všichni ptáci si užívali slunečného a klidného podzimního dne, protože pravidelného návštěvníka orla mořského zastupovaly, jen v malých skupinkách protahující, káně lesní.  Na lovícího samečka krahujce obecného, který to uvnitř farmy zkusil na vrabce domácí, poplašeným odletem z okraje rákosiny reagovalů jenom ledňáček říční. Zbytku opeřenců byl malý draveček šuma fuma.

Už jsem balil fidlátka, když mě zaujala potápivá kachna, hodně daleko na hladině rybníka. To co mě upoutalo byl zvláštní odlesk na její hlavě. Byl to polák velký s tzv. nasal saddle - nosním sedlem (?). Toto značení mě vyloženě nejde pod vousy, nelíbí se mi a ptáci podle mě z takové okrasy nejsou nadšení. Ale co se dá dělat, je to legální metoda značení, která jak vidět přináší občas i jakési výsledky.

Z východní hráze jsem i kvůli ostrému bočnímu světlu nebyl schopný, sedélko na hranici čitelnosti rozluštit. Rychle jsem proto oběhl farmu a hledat místo nejvhodnější k odečtu. I když se pták nepatrně přesunul, odečet se podařil, místo pozorování se nacházelo uprostřed výběhu domácích hus. Přískoky a chůzí po špičkách jsem po pár krocích vzdal, hustota pokrytí odpovídala množství chovaných hus i druhu krmiva.

Kačena měla na žlutém sedélku černý kód " 3= ", který mi po nakreslení do notesu připomínal trojzubec.

Pátrání na www.cr-birding.com mi jen potvrdilo, že ptáka značil kolega Petr Musil, který se studiem vrubozobých, především v jižních Čechách, dlouhodobě zabývá. Děkuju mu tímto za zaslané fotografie z kroužkování i poskytnutí dat. Samičku označil po odchytu na hnízdě 9. července 2013 ve Višňové u Kardašovy Řečice. Podle jeho slov, je to první jím značený pták s výraznějším pohybem směrem na východ.

Farmu opouštím, napodobujíce Jacksonův "moonwalk" - narozdíl od něj to nedělám pro peníze, ale abych se co nejvíce očistil - zbavil toho husího špenátu.

Podél osiřelých polí v nivě Syrovínky a napříč hezky nasvíceným borem s mlhavým nádechem se přbližuju od nechutné fabriky na Přívozu směrem ke statku na Rúdníku. Poblíž výběhů s koňmi dopisuju poslední poznámky, blejsknu něco oveček v protisvětle, zmerčím načepýřeného rehka domácího.

Do krajiny vstupuje šero a s ním chlad a melancholie, vzpomínka na smutný verš:

Přes pole, na šípky, ve své krajině      Jak má krajina ?

Když ona má mě, ne já ji      už jsem v ní zavláčený po pás

už roste moje mohyla           už zraje dřevo na kříž.    (Miloš Kolbel)

 

nejvyšší čas vyrazit raději za světlem a teplem.

 

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok