1 2 3 4 5

Strnadi rákosní a káně rousná

Opět s Pavlem a tentokrát dokonce za dobrého počasí vyrážíme po obědě směr niva Kyjovky a pískovna a Jarohněvický rybník. Času není nazbyt a tak, když v polích kolem bývalého mlýna, ani na pískovně za Mistřínem toho k vidění moc není, zbytečně se nezdržujeme a popojíždíme k rybníku. 

V plánu máme totiž ještě jednu návštěvu, která nám byla oznámena typicky velice suchým a strohým sdělením na Messengeru: Vašek je tady. No prostě Aleš a jeho komunikační úspornost a načasování. Rozvinutá ta slova znamenají, že přijel Vašek s jeho mini týmem, aby chytal zimující strnady rákosní a jinou drobotinu. Navíc na rozdíl od lednového odchytu si tentokrát kromě výra (vycpaného a s razítkem) nezapomněl přibalit i sítě na odchyt draců a sov.

Na rybníku je cítit, že se ledy lámou - rybník plný ptáků s absolutní početní přavahou hus běločelých (možná až 4000 ex.), ale také druhová skladba kachen je velice pestrá. Pozorujeme březňačky. poláky velké i chocholačky, kopřivky, lžičáka, hvízdáky a ostralky, hoholy, husice liščí i nilské, bernešku velkou, morčáky bílé a velké. Morčáků velkých bylo něco málo přes sto jedinců, což je pro tuto lokalitu množství výrazně neobvyklé. Vzadu na odkalováku sbírku doplňují volavky bílé i popelavé a vodouš kropenatý.

Vnitřně jsme ale oba u chytačů a lapačů, slunko už taky pomalu klesá z vrcholku své dráhy a proto svištíme k Miloticím. Už zdálky je vidět, že i dnešní odchyt byl úspěšný, Vašek, Aleš, Fanda a slečně s pirátským křížencem sedí mezi oběma auty a diskutují. Absolvujeme s nimi poslední dvě kontroly několika sítí natažených v rákosinách lemujících místní mokřad. Ta druhá kontrola je spojena s balením sítí.

Ptáci už linie s pastičkami obeznali a úspěšně se jim vyhýbají. I tak si ale přes 40 strnadů, 8 vrabců a nějaké ty modřinky pozor nedaly. Na horizontu se celou dobu tyčí dvě tyče. Mezi nimi zdálky viditelný ošklivý výr, možná starší než naše republika a mezi nimi zdálky neviditelná speciální nylonová síť s velkými oky. Jednu z tyčí navíc celý den používá jako pozorovací stanoviště poštolka obecná. Naděje, že se do sítě něco chytí, zvlášť při téměř úplné absenci kání a pilichů se blíží pravděpodobností vítězství našich chokejističů na olympiádě. Jenže zázraky se dějí a bum, najednou se zpoza kopce vynoří větší dravec a ustele si v kapse sítě kousek od sovího Metuzaléma. Když ji Fanda přinese na stanoviště, je podle zbarvení dravce víc než zřejmé, že je to tentýž jedinec, kterého jsem tu fotil asi před třemi týdny. Nádherný sameček káně rousné v šatu +3K, takže dospělý - ale ještě s podílem některých jinošských obrysových per. U tohoto druhu se pro určování věku a pohlaví bere v potaz vybarvení celkové, počet a druh pásek v ocase a na snímku s kleštěmi je vidět proč se tento druh česky jmenuje "rousná" . Nohy má opeřené (orousané) až po prsty.

Hezčí závěr chytacího dne snad ani nemohl nastat. Tak zase někdy dovi a navi.

 

Fotografie k článku



Přidat komentář:
Vaše jméno
Kontrolní otázka: napište, jaký je aktuálně rok