Vládnou teď na rybnících husy polní nebo husy tundrové

toť otázka. Zdá se, že standartním vědeckým postupem bude v nejbližší době (částí vědců už byl) vyčleněný nový ptačí druh. Bude se jmenovat husa tundrová. Momentálně u nás probíhá revize muzejních preparátů - dermoplastických i kožek a probíhá sběr a analýza "hus polních" z videozáznamů a fotografií.

Jisté je, že jeden nebo druhý - předpokládá se, že na Moravě je to husa tundrová - momentálně jasně převažují nad husami běločelými. Je to tradiční scénář posledních let, že se na konci zimy odněkud vynoří velká hejna polňaček a početně převálcují u nás zimující běločelky.

Husy polní i na dálku působí dojmem tmavého krku i hlavy, odlišný je zřetelně i hlas (při troše snahy a praxe lehce zapamatovatelný) a jsou - aspoň ty na Hodonínsku - výrazně plašší a neklidnější než husy běločelé. Což se projevuje častějšími krátkými přelety do přilehlých polí a zpátky na vodu, ale i popoletováním v rámci rybníka.

Dnešní odpoledne začalo zajímavým leucistním jedincem poláka velkého na Výtopě u Hodonína, stále zřetelnějším tahem drozdů zpěvných, první letošní pěvuškou modrou a zvonohlíkem zahradním.

Nezklamala zastávka a pozorování na Třetím Zbrodu u Mutěnic - kromě dvou límcovaných hus velkých S12 a S15 zřejmě sourozenci přesně sestry, značené zde v loňském roce, zahřálo na duši zopakované zabučení bukače velkého. Nedávno jeho výskyt založený na předchozích akustických záznamech, doložil snímkem z fotopasti instalované kvůli jiným objektům kolega Gašpar Čamlík. Pestřejší už byla i dnešní nabídka severských druhů kachen - morčáci, hoholi a nově k nim přibyly i ostralky a hvízdáci. Zbytek rybníků až k lesu na severu byl skoro bez ptáků, platí to i pro rybníčky kolem rybárny.

Nejlepší to ale znovu bylo na hrázi Jarohněvického rybníka - počet hus se od úterka ještě mírně zvýšil, hlavně hus polních dnes bylo nejméně 4000 (!) exemplářů, k tomu dalších 1600 - (2000); tak je sečetl Ondra Ryška, hus běločelých a nějaké tři stovky hus velkých. Dále stovky (až tisíce) kachen několika druhů s dominancí poláků velkých, stovky racků chechtavých a více druhů a desítky kormoránů velkých.

Hladina plná opeřenců, kteří řvou, kejhají, vrčí a bručí a jsou neustále v pohybu. Je problém přesně sečíst ty nejpočetnější druhy, člověk musí rátať znovu a znovu a stejně je výsledkem jen přesnější odhad. Snažím se než se setmí ještě jednou všechno překontrolovat, naladím co největší přiblížení, abych husičkám zkontroloval jestli jsou jejich krky ozdobené límcem nebo ne.

No a potom s kraťounkým přibržděním u výběhu s megatlupou vietnamských prasátek frčím nach hause.

Fotografie k článku