vlha pestrá (Merops apiaster)

Vlha pestrá (Merops apiaster, Linnaeus, 1758)

Taxonomie: monotypický druh

Velikost: délka: 25–29 cm, rozpětí: 36–40 cm, hmotnost: 50–62 g  

Popis: Bílé čelo směrem dozadu přechází v zelenomodrou. Temeno, týl, šíje a horní hřbet jsou kaštanově hnědé, na raménku a dolním hřbetě ohraničené žlutou. Přes oko se táhne černý pruh, pod ním další světle zelený. Brada a hrdlo jsou žluté, černým pruhem oddělené od modrých prsou, která přecházejí do modrozelené spodiny těla. Svrchní krovky křídelní jsou tmavozelené, ostře přecházejí do kaštanově hnědé, letky tmavozelené, další kaštanově hnědé a modré s černými špicemi. Rýdovací pera jsou zelená s vnějším modrým lemem, prostřední pár je prodloužený. Samice a mladí ptáci jsou zbarveni podobně, jen mají matnější barvy.

Ekologie: Vyhledává otevřenou krajinu nižších poloh s roztroušenými stromy. Obvykle 10–20 párů hnízdí v koloniích. Výjimečné ale není hnízdění jednotlivých nebo jen několika párů. V jižnějších částech areálu rozšíření čítají kolonie až několik set párů. Přílet na hnízdiště u nás probíhá nejčastěji v první polovině května. Hnízdo je v zemních norách, které vlhy hrabou především v hlinitých (sprašových) méně v písčitých kolmých stěnách. Nory hrabou někdy i v rovném terénu. Délka nory je 1– (2) m, na konci je hnízdní kotlinka, která je bez výstelky. Během hnízdění se v ní hromadí zbytky vývržků a trus. Od konce května snáší samice 5–7 vajec, na kterých sedí převážně sama 20–22 dní. Oba rodiče o mláďata v hnízdě pečují asi 20 dní, pak mladí hnízdo opustí. Ještě asi 12 dní jsou krmeni v okolí nory, do které se ještě na noc vracejí. Často se na krmení mláďat podílí jeden, vzácněji i dva nespárovaní ptáci, tzv. „helpeři“. Uvádí se, že se většinou jedná o potomky - samečky téhož páru z předchozího roku. Po vyhnízdění se vlhy z určitého území shromažďují na potravně bohatých lokalitách - často  v okolí vodních ploch a vytváří hejna čítající až několik stovek jedinců. Stejně jako po příletu i nyní s oblibou nocují v korunách vysokých stromů, ideální jsou topolové větrolamy. Odlet do zimovišť začíná koncem srpna a poslední ptáci nás opouštějí do konce září. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce, nejvyšší zaznamenaný věk v Česku a na Slovensku je přes 10 let.

Potravu tvoří výhradně hmyz lovený v letu, extrémně vzácné jsou záznamy sběru potravy během chůze po zemi. Převažují v ní blanokřídlí, dále vážky, brouci, dvoukřídlí, motýli a rovnokřídlí. Vlha je potravním oportunistou a tak v potravě podle sezonní nabídky dochází k nárůstu i poklesu jednotlivých složek potravy. Typické pro vlhy je otloukání úlovků o větev nebo jinou podložku: u větších druhů hmyzu je tím rozbíjena kutikula, blanokřídlí jsou takto zbavováni žihadla s jedovým váčkem. 

Rozšíření: Hnízdí v jihozápadní, střední a východní Evropě, v jihozápadní Asii a v severozápadní Africe. Na jihu Afriky hnízdí izolovaná populace vzniklá patrně ze zimujících ptáků. Početnost silně kolísá, pohyblivá je i hranice areálu, v některých letech dochází k vyhnízdění až v severní Evropě.

Evropské populace v letech 1970–1990 zaznamenaly citelný úbytek, v posledních letech se stavy opět zvyšují. V současnosti v celé Evropě hnízdí více než 480 tisíc párů. Přísně tažný druh, většina zimuje v Africe jižně od rovníku.

Početnost v ČR: V Čechách bylo první zahnízdění doloženo v roce 1952 u České Lípy a až do současnosti hnízdí pouze ojediněle. Na Moravě poprvé zahnízdila v roce 1954 u Lednice, od poloviny 80. let hnízdí na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně a stavy se zvyšují, v posledních letech výrazněji. V letech 1985–1989 u nás hnízdilo 3–10 párů, vrcholu bylo dosaženo v r. 1996: 115–120 párů na 29 lokalitách, v letech 2001–2003 byl stav 33–90 párů, pro r. 2004 byl odhad 110–130 párů, a v r. 2005 už 180 (podle Šimeček, 1997-2006).

Početnost v okresech Znojmo, Brno-venkov, Břeclav a Hodonín (podle ČAMLÍK et al. 2016): celkem bylo v zájmovém území v roce 2015 zjištěno 682 párů vlhy pestré na 164 lokalitách, obsazeno bylo 24 kvadrátů síťového mapování. Odhadem ve vymezeném území hnízdilo 750– 790 párů. Početnost vlhy pestré v ČR i nadále narůstá. Jednotlivé páry a ptáci v menších koloniích hnízdí pravidelně i mimo panonskou oblast jihomoravských úvalů.

Zdroj: http://www.biolib.cz/ (upraveno) 

Fotografie k článku