Voda mizí před očima

Doslova a do písmene se začíná srážkový deficit teď na vrcholu léta projevovat velice očividně. Většina dočasných mokřadů a tůní je s vodou na dně. Dokonce mizí i průtokem slabé potůčky a potoky. Ptáky poslední zdroje vody, bez ohledu na její kvalitu, přitahují jako magnet.

Někteří sem za koupelí a osvěžením nebo za lovem posledních přežívajících ryb zaletují pravidelně. Jiní se tu zastaví jen na chvilku, třeba kvůli přenocování, aby potom pokračovali dál na jih. K těm prvním patří tisícihlavá hejna špačků obecných nebo obezřetné volavky popelavé a poslední čápi černí.

Z drobotiny potom konipasi bílí a luční, anebo menšní hejnka bahňáků - nejčastěji pisíci obecní a vodouši bahenní nebo kropenatí. podvečerní koupel a pití dodržují všichni měkkozobí - domácí i divocí holubi a hrdličky obou našich druhů.

Mega koupání špačků je pohledový a poslechový zážitek par excellence - a protože se celá ta věc těžko popisuje, tak vám jen doporučím, abyste se někdy nenápadně "zašili" na okraj takového mokřadu. A popřeju abyste se dočkali. Je to pecka.

Fotografie k článku