Zima v moravském Toskánsku

Zima je v našich slováckých vlnách a břuchách po mnoha letech bílá a trvá to díky sibiřskému olizování Evropy (přívěsku Asie) dokonce už několik dní. Najednou se na tom bílém plátně ukazují některé obrazy absolutně zřetelně a pozdní světlo barví ty velké plochy polí a pláně do modra.

Taky ptáci jsou vidět mnohem líp, taky proto, že se z těch dočasně nehostinných bílých ploch nastěhovali do biopásů, různých ruderálů, úhorů kolem cest a nakonec i blíž k lidským sídlům - do zahrad a záhumenek. A není jich vůbec málo.

Pokud najdou plochu podobnou té u Svatobořic, kde vznikl z nesklizeného pole pšenice zarostlé plevelem dokonalý "biopás", potom je možné jich na takovém místě napočíta až kolem tisícovky. Zde za tratí zvanou magicky germánsky Hušpery se zdržuje kolem 400 vrabců polních a 400 strnadů obecných, desítky konopek obecných a zvonků zelených spolu se stehlíky obecnými. Koktejl doplňují drozdi kvíčaly spolu se strakami obecnými. No a pro svou svačinu zaletuje krahujec obecný, občas zkusí štěstí poštolka obecná a naposled jsem měl štěstí na dřemlíka tundrového. Malého zástupce sokolů ze severní Evropy. Konec konců těch severských hostů je, jak už jsem psal dřív, letos v zimě ve středu Evropy nevídané množství a mnohdy velice zajímavé a pro naše končiny raritní druhy. Určitě se na Hušpery vydám brzy znovu a pokusímn se tu masu pěvců prohlédnout ještě jednou. Co kdyby.

Fotografie k článku